Pod tým naším okénečkem, Sedm dostavníků, Mississippi blues
Milá děťátka, milí rodiče,
opět posílám všem mnoho pozdravů a také pár písniček pro radost a domácí muzicírování.
Plameňáci, zkuste se podívat k Barevným dětem na našich webových stránkách (ZPÍVÁME DOMA), v dnešní zásilce u nich najdete písničku Ten chlumecký zámek, kterou jsme ve zkouškách zpívali společně. Je dobrá na rozezpívání, tak si ji můžete pustit. Kdo si doma připravoval flétničkový doprovod, může najít noty a zahrát si s nahrávkou.
Mám pro vás speciální písničku a dnes není úplně snadná. Je to lidová Pod tým naším okénečkem. Nahrávka pochází z našeho už staršího CD s názvem Voda vodička, zpívají děti hlavního sboru. Určitě písničku znáte, ale až si poslechnete nahrávku, jistě si všimnete, že jsme zvyklí zpívat ji trochu jinak. Myslím, že to vůbec nevadí, tak to vlastně u lidových písniček vždy bylo, že se předávaly po paměti a v každém kraji se malinko přizpůsobila, nebo někdo přidal jiná slova atd. Když si ji budete chtít zpívat "po našem" , přidávám text, jaký jsme zvyklí zpívat ve zkouškách:
1. Pod tým naším okénečkem, bývá velký mráz,
A v tej našej studánečke není voda zas.
Vezmem si já sekérečku, prerubem tu studánečku,
A v tej našej studánečke, bude voda zas.
2. Pod tým naším okénečkem rozste z růže květ.
Pověz ty mně moja milá, proč tě mrzí svět.
A mě ten svět nic nemrzí, jen mě moje srdce bolí,
Jen mě moje srdce bolí, plakala bych hned.
Určitě by bylo skvělé, kdybyste si pustili a zazpívali i další písničky, které jsem posílala, však jsme zvyklí, že na sborových zkouškách si hodně opakujeme (Okolo Bludova, Hodináře, Až se jaro vrátí - zkusili jste si i druhou sloku?)
Potom se můžete podívat na další písničky, které dnes posílám, opět přidáme trochu těšení na letní soustředění a dvě písničky k táboráku. Kdo doma zkouší na kytaru, může se do toho hned pustit. Kdyby Vám něco nešlo, nebo jste potřebovali poradit, klidně se ozvěte.
Všechny moc pozdravuji a přeji vše dobré a hlavně nyní dost trpělivosti, dětem i rodičům.
Myslím na Vás a těším se, až bude líp, Helena Stojaníková