Slovensko (červen 2015)
Slovensko si nás čas od času přitáhne. Máme pocit, že společná historie by měla být
připomenuta, připadá nám škoda, že ta dnešní cizina dětem tak málo říká. Slovenskem jsme
obšírněji putovali naposled v památném roce dvoutisícím, kdy sbor uprostřed zájezdu po třech
letech společné letargie náhle zvedl hlavu a znovu se začal radovat ze života. Na Slovensko
jsme si odskočili týden před soutěží v Belgickém Neerpeltu v roce 2010, když partnerské město
Prievidza naznačilo, že odmítnutí účasti na tamějším festivalu by mohlo být vnímáno jako
opovrhování nabízenou příležitostí Neerpelt nenerpelt. Na Slovensku jsme se také radovali o rok
později v prosinci, když naše mláďata do patnácti let v Bratislavě vyhrála kategorii do let
pětadvaceti a díky uzamčené brance na terasách bratislavského hradu zmeškala vyhlášení
výsledků. A tak letošní putování předznamenalo ambiciózní plánování křížem krážem bratrskou
zemí s mnoha koncerty na významných místech. Koncerty se nakonec podařily pouhé tři, ale
křížem krážem bylo a většinou podařené.